Vlastní cestou...

Obrovsky si vážím všech lidí, kteří mají odvahu jednat podle vlastního svědomí a přesvědčení.

Kteří lámou společenské status quo, jež pomalu a nepozorovaně svazuje téměř každého člověka - až do stavu, kdy se mnozí lidé rozhodují spíše podle pohledů a předpokládaných soudů okolí, než dle vlastního svědomí a přesvědčení.

Že to v byznysu neplatí?


Omyl.

I takový Warren Buffett říká, že se rozhoduje dle vnitřního soudce, ne podle toho vnějšího.

Před rokem mi úspěšný jednatel německé dceřinky zde v Česku říká: Dělám si přípravu ma strojvedoucího

Viděl můj nechápavý výraz v obličeji.

A tak mi to přiblížil:

Prostě jsem chtěl celý život řídit mašinu. A tak to jdu dělat aspoň teď, i když mi je už přes čtyřicet.

Žena, dítě, zavedený život... a přesto šel svou cestou. Dnes je strojvedoucím. 👍

Kopírovat něčí příklad nebo následovat názor svého okolí není nejlepší cesta k "životu".

Už Tolstoj mluvil o tom, že většina lidí žije své životy v tichém šílenství.

Aneb všichni lidé musí umřít, ale málokdo skutečně žije.

Před 15 lety jsem se rozhodl jít "svou" vlastní cestou a absolutně jsem netušil, že někde v jejím průběhu najdu své povolání v něčem, co se nazývá Interim management.

Sedlo si to jak "hrnec na plotnu". 😊

Znáte ten pocit? Jdete svou cestou?