Nestydím se.
Radima si vážím. Pro mě je pan podnikatel.
Když jsem začínal, párkrát se mi podařilo pozvat ho na oběd. Tahal jsem z něho moudra, jak přemýšlí o byznysu.
Po 10 letech, co mj. taháme malé a střední firmy z krizí, jsem však velmi obezřetný, co se dluhů týče.
Jeden příklad za všechny.
Firma, obrat k půl miliardě. Dluhy skoro 100 mil. Zisk "kladná nula". Tržní cena firmy? Nula. Stresem a tíhou dluhů zdevastovaný majitel firmy. 20 let podnikání za sebou. Nejistota před sebou. Jediný, kdo na tomto byznysu dobře vydělává?
Banka.
Mimochodem jako jediná je, jak už to tak bývá, zajištěný věřitel.
Pokud byznys model firmy neprodukuje dlohodobě pozitivní tok měsíčního cash-flow, jinými slovy, pokud se podnikatel neosvědčí jako někdo, kdo je schopen opakovaně generovat zisk, není rozumné se zadlužovat.
A když už se podnikatel osvědčí a jeho firma/y jsou ziskové, pak půjčky jako "leverage" páka pro růst byznysu... proč ne?
Na druhou stranu jsou tisíce podnikatelů, kteří jsou bez dluhů. Profinancovávají se sami. Ze svého zisku. A nestydí se za to.
Nejsou tak "big". Ale určitě jsou v klidu.
Btw. jaké dluhy měl Radim na začátku podnikání? Nula. Několik let.
Jaké dluhy má např. Warren Buffett?
A jak vidíte dluhy vy?
podnikové poradenství