👉 Arnošte, jak dlouho už jste v J.I.P. a co vás sem přivedlo?
S Jiřím Jemelkou jsme se potkali před věky věků. Přivedl mě k němu člověk, který s ním spolupracoval. Řekl mi o tom, co dělá a nabídl mi, že kdyby mi to dávalo smysl, mohli bychom do toho jít společně. A já řekl ano.
👉 V současné době jste ředitelem pro celé Čechy. Co všechno máte na starosti?
Teď především vychovávám interim manažery. Dohlížím na to, aby veškeré naše projekty perfektně odstartovaly, ale i pokračovaly. Zaučuji obchodníky, aby se jim u nás co nejrychleji začalo dařit a podílím se i na výběru nových lidí. Mám na starosti rozvoj celého projektu J.I.P. v české části.
👉 Kolika projektům se v průměru věnujete najednou?
Aktuálně jich mám na starosti 16, mým cílem je ale mít jenom v Česku 400 klientů. Může to znít fantasticky, ale jsem přesvědčen, že toho dosáhneme.
👉 Jaké byly vaše manažerské začátky? Chtěl jste se vždy věnovat řízení firem a obchodních týmů?
Po střední škole jsem se živil rukama, bavila mě auta, tak jsem je obnovoval a uváděl zpět do života. Řekl jsem si, že pokud chci jednou řídit firmu, musím si to vyšlapat hezky odspoda. Začal jsem jako skladník a postupně přešel do obchodu. Tam jsem měl úspěch a vybudoval svůj první malý tým. Řídil jsem 5 lidí, pak 30 a nakonec 300 v miliardové firmě. Po čase už jsem ale nechtěl být luxusní společnicí, kterou si budou nadnárodní šéfové posouvat, jak se jim zlíbí, proto jsem se pustil do podnikání, chtěl jsem mít svobodu. Mít totiž pouze jeden zdroj příjmu je hrozně svazující, jste vydán na milost a nemilost jednomu zaměstnavateli.
👉 Dobře řídit firmu a mít perfektně fungující obchod není snadné. S jakými nedostatky či chybami se v praxi nejvíce setkáváte?
Jako první bych uvedl velké ego majitelů, to je kapitola sama pro sebe. Ve firmách také často chybí obchodní aktivity nebo jsou ve velmi zanedbaném stavu. Firmy si často vybudovaly dobré jméno a už jen pasivně čekají na poptávky, které chodí. Dokud chodit nepřestanou. Třetí věcí je profesní slepota a ztráta motivace. Přece jen po 7, 15, 20 letech ve firmě už ne každý má touhu nebo schopnosti táhnout tu káru aktivně dál.
👉 Každá firma je rozdílná. Co vám pomáhá rychle se zorientovat v situaci konkrétní firmy?
Když jsem byl zaměstnanec, tak jsem se naučil, že metoda pokus omyl je pekelně drahá. Vždycky říkám: co měřím, to řídím. Čísla jsou základ. Je samozřejmě potřeba zůstat lidský, na věci je ale nutné nahlížet pragmaticky. Při úvodní analýze si dáme vše do tabulky a dostaneme neúprosně viditelné ukazatele, které nám jasně řeknou, kde firmu tlačí bota.
👉 Jaké jsou podle vás největší přednosti interim managementu?
Absence profesní slepoty a svěží čerstvý vítr pragmatismu neovlivněný pocity a dojmy. Žijeme v digitální době a spousta věcí už se dnes dá dělat jinak, to firmy učíme. Lidé se pak mohou věnovat opravdu důležitým věcem a firma z toho těží.
👉 Jako regionální ředitel poskytujete podporu interim manažerům a s majiteli firem pravidelně vyhodnocujete jejich činnost. Jaké problémy v této souvislosti řešíte nejčastěji?
Rozdělil bych to na dvě fáze. Na začátku je to o aktivování interima ve firmě klienta. Nastavuji komunikaci mezi ním a majitelem a dohlížím, aby interim manažer působil dle našich standardů. Výběrové řízení interima nekončí pohovorem a podpisem smlouvy, ale až ve 2 měsíci projektu, když je úspěšně etablovaný a plní vše, co jsme si nadefinovali na strategickém workshopu. V druhé fázi především dohlížím na to, aby neusnul na vavřínech, ale pořád měl drive a motivaci táhnout firmu nahoru.
👉 Co vám na vaší práci přináší největší radost?
Když interimové nebo obchodníci začnou skvěle fungovat samostatně! Největší radost mám z toho, když vychovám dalšího úspěšného kolegu. Pokud mi pak ještě řekne, že mu moje metody konečně dávají smysl a něco v minulosti dělal zbytečně složitě, je to bonus k tomu.
👉 Dokáže vás ještě něco překvapit nebo zvednout ze židle?
Když začneme spolupráci s klientem a ze skříně začnou padat kostlivci. Je neuvěřitelné, co jsou někteří lidé schopni udělat a doufat, že se na to nepřijde. Konkrétnější ale nebudu. :)
👉 Vaše činnost je z podstaty diskrétní, můžete ale nastínit nějaké úspěšné příběhy z praxe?
Na začátku roku jsme převzali firmu, která měla prázdnou pokladu a dluhy na sociálním, zdravotním, hrozil velký průšvih. Po 6 měsících jsme začali generovat pozitivní hospodářský výsledek. Podařilo se otočit kormidlem a udat správný směr. Výrobní kapacita je vyprodaná na půl roku dopředu a majitel prodloužil spolupráci i na další rok. To je pak radost.
👉 Máte dlouholetou praxi v českém automobilovém průmyslu. Jak vidíte jeho budoucnost v souvislosti s elektromobilitou?
Já jsem dlouhodobě odpůrcem elektromobility, mluvil jsem s mnoha výrobci baterií a dle mého názoru jde o slepou vývojovou kolej. Uvidíme, které alternativní palivo nakonec vyhraje, já bych sázel na vodík. Je samozřejmě potřeba vyřešit infrastrukturu čerpání a jeho bezpečné uskladnění. Samozřejmě je otázka, zda to lobby dovolí.
👉 Jak se od své náročné práce nejraději odreagujete?
Mám tři věci, které mi umožňují dobít baterky, abych byl schopen podávat výkony: kolektivní sport, fyzickou práci a čas strávený s rodinou.