👉 Jane, jak dlouho už jste v J.I.P. a co vás sem přivedlo?
V JIPce jsem relativně krátkou dobu, 2 roky a 2 měsíce. Do JIPky mě přivedl článek Jirky Jemelky, který jsem si přečetl u kávy, když jsem jen tak brouzdal po internetu …prostě náhoda. Byl jsem tehdy chvíli po odchodu od předchozího zaměstnavatele, rozhodnutý si dát pár měsíců volna na přemýšlení, jak dál ve své pracovní kariéře.
Jak jsem se tak začetl do článku, říkám si, borec to má v hlavě dobře srovnané a služba interim managementu mě dost zaujala. Tak jsem si našel stránky JIP a poslal životopis se žádostí o schůzku. Jirka se mi ozval vzápětí, slovo dalo slovo a bylo po volnu.
👉 Co všechno máte jako ředitel pro oblast Moravy na starosti?
Mojí prací je budovat systém řízení a tým JIP na Moravě, pracovat s našimi manažery na řízení projektů u našich klientů, pracovat s obchodníky. Provádím vstupní průzkumy stavu firem a navrhuji majitelům řešení jejich aktuálních potřeb a následně dohlížím na průběh projektů. Snažím se také o budování dobrého jména naší společnosti, dobrých vztahů a vzájemné důvěry. Chci se dívat hlavně dopředu, pomáhat lidem a přispívat i k určitému rozvoji slušné komunikace v oblasti řízení a mezilidských vztahů.
👉 Kolika projektům se v současnosti věnujete?
Jsem v podstatě na začátku v pozici výkonného ředitele, které se naplno věnuji pár měsíců. Před tím jsem měl na starosti řízení projektů v roli interim manažera s tím, že pokud se naskytla chvilka, tak jsem ji věnoval rozvoji obchodu. Takže aktuálně spravuji 8 společností s obratem něco málo přes 1 mld. Kč. Další část moravských firem spravuje stále Jirka Jemelka. Nicméně máme velké plány a solidní tah na branku, takže to, doufám, bude rozumně růst. Říkám rozumně, protože kvalita projektů je vždy na prvním místě před kvantitou.
👉 Jaké byly vaše manažerské začátky? Proč jste zakotvil zrovna u interim managementu?
Už od malička jsem byl hodně soutěživý a rád jsem rozhodoval, když ostatní tápali, takže pro mě je tato práce přirozený vývoj událostí. Po střední škole jsem začal ihned pracovat v IT, ale nebylo to ono, nebavilo mě sedět u PC v kanceláři, potřeboval jsem interakci s lidmi a také jsem chtěl mít více vědomostí a obecný přehled, co a jak funguje. Proto jsem začal studovat VŠ s oborem už zaměřeným na management, marketing a logistiku.
Získal jsem větší rozhled a teoretické základy a ihned po škole jsem začal pracovat jako obchodní zástupce v ČR u předního českého zpracovatele plastů. Postupně jsem přidával okolní země, pak celou Evropu, až jsem začal působit prakticky celosvětově. Vybudoval jsem obchodní tým a postupně z pozice obchodního ředitele přešel na výkonného ředitele jedné z větších továren, která byla součástí této miliardové české společnosti. Stal jsem se součástí top managementu firmy.
Tato kariéra trvala přes 20 let, byla náročná, plná krásných i méně hezkých momentů, zkušeností, vzestupů i pádů, které mě určitě posunuly dále ve vnímání smyslu svého počínání. Rozhodl jsem se tento business úplně opustit a stát se svobodným v rozhodování o svém osudu. Našel jsem spolupráci, kde mohu pomáhat ostatním, předávat zkušenosti, učit se s kolegy a dále se rozvíjet. Díky tomuto rozhodnutí můžu také lépe řídit svůj čas a věnovat se více své rodině, přátelům, což je pro mě podstatné.
👉 Jaké jsou typické problémy firem, kterým pomáháte? S čím potřebují nejčastěji pomoci?
Těch problémů je víc. Je to paradox. Dříve šlo především o krizové řízení a majitelé si nás najímali, protože nebyli spokojeni s hospodářským výsledkem. Dnes častěji řešíme únavu majitelů. Ve firmách chybí drive a touha posouvat to někam dál, firmy potřebují dostat nový impuls, nastartovat.
Hodně řešíme také generační obměny a zaměřujeme se na rozvoj obchodních činností. V českých firmám bývá neuvěřitelně zanedbaný obchod a situace se často začíná řešit až v momentě, kdy firma nedostává nové zakázky a ztrácí půdu pod nohama. Velkým tématem je také ladění procesů výroby s důrazem na efektivitu. Např. mladá generace musí být hodně motivovaná, aby přinesla výsledky, které se očekávají. A nesmíme zapomenout na personalistiku, ta je naprosto klíčová. Bez kvalitních lidí žádnou kvalitní firmu nepostavíte.
👉 Jak obtížné je získat si důvěru majitelů firem? Kde to nejčastěji drhne?
Za sebe můžu říct, že problém získat jejich důvěru nemám. Ukážu jim, co jsme v minulosti dokázali a nakreslím jim situaci, jak by to mohlo vypadat u nich ve firmě. Pak přichází ten obtížnější úkol, totiž skutečně doručit to, co jsme slíbili. Tam jsem vždy lehce nervózní, než to rozpohybujeme do správné trajektorie a dělám vše pro to, aby to klaplo. Jako supervizor na projekty dohlížím, takže jsme s majitelem v kontaktu po celou dobu spolupráce. Když majitel vidí, že vše klape dle plánu, jeho důvěra v nás je pořád větší a větší. Pak je to radost.
👉 Dobře řídit firmu a mít perfektně fungující obchod není snadné. S jakými nedostatky či chybami se nejvíce v praxi setkáváte?
Vždycky říkám, že je potřeba mít ve firmě správné lidi na správných místech se správnými vztahy. Nejčastěji vnímám, že právě toto ve firmách nefunguje, jak by mělo. Top manažeři a majitelé také často poukazují na to, co jim fungovalo v minulosti, a nechtějí si přiznat, že doba a hlavně společnost se změnila a je třeba i změna jejich přístupu. Je to velmi časté, že místo pohledu dopředu se neustále lidé dívají zpět a srovnávají. Hrdost na to, co jsme dokázali, je určitě na místě, ale uspěje ten, kdo se naučí myslet kreativně, má nápady, umí motivovat a strhnout lidi pro něco nového.
Dnešní dobu bych asi nazval soumrakem dinosaurů, resp. manažerů diktátorského typu, kteří vládnou silou pozice. Začíná éra přirozených vůdců, diplomatického řízení, většího zájmu o potřeby lidí a vzájemné spolupráce. Není to jednoduchá doba, protože vnímám velmi silně narušenou společnost, která je neustále rozdělována, manipulována a morálně poněkud propadá, ale věřím, že to nakonec všichni zvládneme.
👉 Co Vám pomáhá se rychle orientovat v problému dané firmy?
Určitě zkušenosti z celé mé pracovní éry a posledních dvou let v JIP. Když projdete tisíce jednání, poznáte různé mentality, jednání typická pro etnika, národnosti, osobnostní typy lidí, tak rychleji pochopíte, v jakém stavu je tým v dané firmě. Klíčové ukazatele výkonnosti Vám také rychle napoví, jak si společnost vede, stejně tak jako průzkum fungování interních procesů.
Existují určité typické situace ve firmách, které se velice často opakují a jsou osvědčené postupy, jak je řešit. Mohou se vyskytnout různé speciální situace a tam je pak potřeba použít důslednou analytiku ke zjištění příčiny a je výhoda, že se mám s kým poradit, konzultovat, nechat se inspirovat. V JIP jsme řídili stovky projektů a jsou zde velmi zkušení lidé.
👉 Jaké jsou podle vás největší přednosti interim managementu?
Určitě bych zmínil nestrannost. Přicházíme firmě klienta pomoci s pohledem zvenčí nezatíženi vztahy k majitelům, zaměstnancům a snažíme se být co nejvíce objektivní. Pro mě velká věc je, že jste svobodný a přicházíte jednat jako rovný s rovným. To znamená, že můžete být při jednání velice otevřený a popisovat věci tak, jak je opravdu vidíte, občas i s rizikem, že se to nebude majitelům líbit a třeba s Vámi i vyrazí dveře. Snažíte se jasně popsat, co je v dané situaci nejlepší pro firmu, to je základ.
Další předností je, což platí pro JIP, že máte podporu týmu, kde je hodně ostřílených profesionálů, kteří mají letité zkušenosti a jsou do JIP velice pečlivě vybíráni, takže je to jistá záruka kvality pro klienty. Nejste sám voják v poli.
Také bych ještě zmínil, že dobří interim manažeři se orientují ve firmě opravdu velice rychle a jsou schopní téměř okamžitě začít věci řídit, protože přesně vědí, co mají dělat, takže za mě i rychlost adaptace na nové prostředí.
👉 Jako regionální ředitel poskytujete podporu interim manažerům a s majiteli firem pravidelně vyhodnocujete jejich činnost. Jaké problémy v této souvislosti řešíte nejčastěji?
Problémy obecně, jak u majitelů, tak u interim manažerů, vznikají z několika příčin. Netrpělivost, ego, které není pod kontrolou a vzájemná chemie mezilidského vztahu. Žádný úkol nevyřešíte mávnutím kouzelného proutku, nejsme kouzelníci, ale velice tvrdě a poctivě pracující lidé, kteří také potřebují mít podporu druhé strany a nějaký ten čas na splnění úkolu. Pracujeme ve velmi solidním tempu a výsledky se dostaví. Někdy jsou očekávání majitelů v tomto směru velmi přehnaná a je potřeba si to vše důkladně vysvětlovat krok po kroku.
Ego je kapitola sama pro sebe. Když začnou manažeři místo spolupráce soutěžit o to, kdo je lepší, tak musíte ihned zasáhnout. Vzájemná chemie interim manažera a majitelů je věc, kterou se snažíte dobře odhadnout na začátku projektu a pak sledujete, jak se dále rozvíjí. Je to záležitost hodně intuitivní, ale opět vše záleží na součinnosti a otevřenosti všech zúčastněných. Pokud se náhodou stane, že by tato stránka nefungovala, je možné k tomu přistoupit vyspěle a provést třeba i výměnu manažera. Přece jen každý chce pracovat s lidmi, kteří mu jsou vnitřně blízcí.
👉 Co vám na vaší práci přináší největší radost?
Tak samozřejmě, když se podaří splnit zadání projektu, tak to je velmi fajn, ale já osobně tam mám ty vztahy. Takže když se splní úkol a vy díky tomu potkáte skvělé lidi, získáte přátele nebo jen stačí, že lidé v dané firmě jsou prostě jen rádi, že tam jste, tak to je pro mě největší výhra. A je fajn, když pak můžeme tyto věci sdílet v rámci JIP a kolegy to inspiruje. Vytváří se tak pozitivní vlna a na té se jede úplně jinak.
👉 Dokáže Vás ještě něco překvapit nebo zvednout ze židle?
Tak mimo práci asi debilita některých politiků a rádců v této zemi určitě. Vytváří v této zemi podmínky téměř neslučitelné se svobodným podnikáním, ale hlavně rozeštvávají lidi mezi sebou, což pomalu a jistě vede k rozkladu společnosti po stránce morální. Tam, kde by měla fungovat důvěra, spolupráce a slušnost, dnes bují strach, závist a agresivita. Překvapuje mě neustále, jak je vůbec možné, že vládnou lidé bez kvalifikace pro dané obory. Jsou po stránce odborné absolutně nekompetentní.
Jinak po stránce pracovní mě toho už moc nepřekvapí, snad jen občas lidé tím, jak se k sobě ve firmách chovají nebo jak rychle zapomínají, co jsme pro ně udělali. To je úděl interim manažerů, že úspěch je brán jako naprostá samozřejmost a každá drobná chyba je velmi propíraná. Občas mě zvedne setkání s osobou X, která je v docela hodně firmách. Jde obvykle o sprostého, arogantního a často zákeřného člověka, který je zpravidla ve stavu „nenahraditelný“ nositel know-how, ale to si vždycky napočítám do deseti a jedu dál, je to taková firemní klasika.
👉 Můžete nastínit nějaké úspěšné příběhy z praxe?
Úspěchy by asi měli posuzovat jiní, naši klienti nebo mí kolegové z JIPky. Je to subjektivní věc a já třeba vnímám, že až naprosté výjimky se majitelé firem a jejich zaměstnanci dostávají při práci s námi do větší jistoty v tomto nejistém světě, ač to někdy nevnímají až tak intenzivně. Jsou tu majitelé, kteří se osvobodili z denní operativy a plní si své sny, jsou tu povedené generační obměny ve firmách, jsou tu čísla jako navýšené obraty, zisky nebo produktivita výroby. Pro hodně majitelů je zásadní impuls změny, nové nápady, náměty. Naše působení vždy přinese změnu, a to je dobře.
👉 V minulosti jste řídil i významnou exportní výrobní firmu. Ukázala podle vás covidová krize na nějaké slabiny dodavatelských řetězců v mezinárodních obchodu?
100 %. My teď na to narážíme v segmentu SME dnes a denně. Spousta firem měla od revoluce jednoho dva velké spokojené zákazníky v Německu a na tom založený celý business. Teď o ně díky covidu přišly, stojí, jsou odpojené a ve velmi nezáviděníhodné situaci. Dokud spojení na západ fungovalo, spokojeně žily a nic je nenutilo do toho dál šlapat. Teď přišlo kruté vystřízlivění.
Problémy jsou ale všude, v mezinárodní dopravě stojí jeden kontejner místo 2000 liber nově 10 000, není hliník a křemík, ceny materiálů letí astronomicky nahoru. Teď se k tomu přidaly ceny energií a třeba stavební společnosti mají největší problém sehnat lidi. Myslím si, že nás čeká mnohem větší krize než ta, která byla v roce 2008. Přesto zůstávám životním optimistou a věřím, že všechno zvládneme.
👉 Jak se nejraději odreagujete od práce?
Takže úplně nejraději, a snažím se opravdu denně dodržovat, vyrážím po práci s manželkou a naším psíkem na procházky po okolí. Touláme se přírodou, povídáme si a jsme jen tak hezky spolu. Máme se moc rádi, a to mě neskutečně nabíjí energií.
Rád taky trávím čas s naší rodinou nebo dobrými přáteli a na druhou stranu drobnému šlofíku se také nevyhýbám. Vaření, tak to je na vyvětrání hlavy dost dobrá věc, stejně jako si pustit dobrý film. Z mého pohledu bylo nejdůležitější se naučit vypnout hlavu, když nejsem v práci, oslovit své vnitřní dítě a jen si tak ve volnu s životem hrát.