Robotizace a automatizace může přinést až dvakrát tolik nových míst, než kolik by jich mohla zničit. Přijde ale zásadní změna v náplni práceRobotizace a automatizace může přinést až dvakrát tolik nových míst, než kolik by jich mohla zničit. Přijde ale zásadní změna v náplni práce
Přerov, XX. března 2019
Když se řekne automatizace a robotizace, mnoho dnešních zaměstnanců zpozorní a pravděpodobně začne přemýšlet o tom, zda je za pár let na jejich pracovním místě nevystřídá nějaká „chytrá mašina“. Některé starší studie ostatně předpovídaly, že kvůli automatizaci a robotizaci zanikne až polovina pracovních míst, novější naopak tvrdí, že je zde spíše než k úbytku potenciál k růstu. Podle odborníků je však jisté, že se pracovní trh zásadně změní. Významně vzroste důležitost měkkých kompetencí i neustálého vzdělávání zaměstnanců. Je také šance, že nové technologie pomohou učinit práci zajímavější a bezpečnější.
V roce 2013 se ve studii odborníků z University of Oxford objevil katastrofický odhad, že během dvou desetiletí kvůli robotizaci a automatizaci v průmyslu zanikne až 47 % pracovních míst v USA a až 35 % pracovních míst ve Velké Británii. V průběhu let však tento černý scénář začal blednout a roku 2018 dokonce Světové ekonomické fórum zveřejnilo svou predikci, že by během následujícího desetiletí sice kvůli robotizaci mohlo celosvětově zaniknout asi 75 milionů pracovních míst, ale na druhou stranu jich kolem 133 milionů nově vznikne. Tato předpověď se ostatně opírá i o zkušenosti z historie, konkrétně z dob Průmyslové revoluce a nástupu parních technologií a elektřiny. Výsledky studie konzultační agentury McKinsey and Company z roku 2015 ostatně naznačují, že by automatizací mohlo zaniknout jen něco málo pod 5 % veškerých profesí, a to z prostého důvodu: většina prací je prostě až příliš různorodá na to, aby je mohly vykonávat stroje a umělá inteligence. Jisté je ovšem jedno: pracovní trh se změní.
Bude díky robotům práce lidštější?
I když nakonec většina profesí nezanikne, pravděpodobně se u nich promění náplň práce. Poslední zmíněná studie například předpovídá, že u zhruba 60 % všech profesí bude asi třetina s nimi spojených aktivit automatizována. To se bude týkat zejména stereotypních, rutinních úkonů nebo zpracování čísel a dat. Vyšší míra automatizace se pak též dá očekávat u prací, kde jsou lidé vystaveni působení škodlivin, jedů nebo dalších nebezpečných látek nebo těch, které jsou značně fyzicky devastující. Teoreticky by tak mohlo vlivem robotizace a automatizace dojít k tomu, že bude práce pro lidi více záživná – zbaví se totiž ubíjející rutiny –, bezpečnější a méně fyzicky náročná. Zároveň je však třeba počítat s tím, že se v takovém případě značně změní požadavky na dovednosti pracovníků. Nové pracovní pozice totiž budou vyžadovat poměrně odlišný soubor kompetencí, než ty, které pravděpodobně vlivem automatizace a robotizace zaniknou. „Mnohem větší důraz bude kladen na kreativitu, komunikaci a sociální dovednosti, jako je třeba přesvědčování či vyjednávání. Na vzestupu tím pádem budou především měkké kompetence,“ vysvětluje Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům.
Bez vzdělávání to nepůjde
Změny na pracovním trhu tudíž budou muset být doprovázeny též zásadní proměnou vzdělávání, a to v celém jeho spektru: od toho základního až po celoživotní vzdělávání či rekvalifikaci. Právě na schopnosti zaměstnavatelů poskytnout svým pracovníkům, kterých se automatizace nejcitelněji dotkne, vhodné rekvalifikační kurzy a dát jim možnost získávat a prohlubovat nově potřebné dovednosti, bude dle odborníků záviset hladký přechod k takzvanému Průmyslu 4.0. „Aby se předešlo potenciálním negativním jevům spojeným s robotizací a automatizací – kupříkladu vysoké nezaměstnanosti, nespokojenosti zaměstnanců, stávkám a podobně –, bude pro firmy klíčové dobře zvládnout firemní vzdělávání. Rozvoj dovedností a znalostí zaměstnanců přitom bude muset probíhat kontinuálně, neboť s prudkým rozvojem umělé inteligence a jiných technologií může zrychlit tempo zastarávání znalostí. Na celospolečenské úrovni pak bude důležité, aby se změnilo nahlížení lidí na vzdělávání. Pravděpodobně již nebude možné udržovat model, kdy řada pracovníků v podstatě ukončí své vzdělávání s poslední dostudovanou školou,“ upozorňuje Jiří Jemelka a dodává, že robotizace a automatizace firem tak může vnést do pracovního života nový model pracovního týdne, v němž se pracovník bude zhruba ze dvou třetin věnovat své práci jako takové a z jedné třetiny pravidelnému a kontinuálnímu vzdělávání a rozvoji kompetencí.