Někdy se zaměstnanci snaží firmu zachránit navzdory vrtošivému majiteli, který ji táhne ke dnu. Příklad z praxe: zákazník si při nakládce zboží dovolil zaparkovat na místě pana majitele. Když pan majitel přijížděl do firmy a viděl, co ten „zlotřilý“ zákazník provedl, vyskočil z auta a seřval ho na tři doby. A servítky si rozhodně nebral. ❌
To vše za přítomnosti ostatních zákazníků a lidí z firmy. Otřeseného zákazníka se pohotově ujal vedoucí obchodního týmu. Vzal ho k sobě do kanceláře, omluvil se mu za chování majitele a vysvětlil mu, že takto se ve firmě nikdo jiný nechová. Řekl mu, že jsou všichni nesmírně šťastní, že u nich již dlouhá léta nakupuje. Poprosil ho, aby jim zachoval přízeň i do budoucna a zákazník mu vyhověl. ✅
Takto excelentní chování ze strany zaměstnanců je ale spíše výjimkou. CEO jde příkladem a nastavuje standardy pro celou firmu. Pokud ho zaměstnanci vidí přijíždět do práce v 10 a když ve 2 hodiny potřebují něco podepsat, už ho ve firmě nezastihnou, patrně nenabydou dojmu, že vše je potřeba řešit urgentně a odrazí se to pak na tempu celé firmy.
Výkonný ředitel zkrátka musí jet na 100 %. Pokud se tak neděje, nepojede naplno ani zbytek společnosti. CEO je naprosto klíčová osoba. Ostatně, i proto jsme v JIP tak úspěšní: kdyby zmiňované tvrzení neplatilo, těžko můžeme vysláním jednoho člověka dostat firmu během roku z červených čísel do černých a kompletně ji ozdravit.